Minulý čas složený (Il passato prossimo)

Itálie pro všechny > Italština snadno a rychle > Gramatika > Minulý čas složený (Il passato prossimo)
studium

Minulý čas složený (Il passato prossimo)

Minulý čas složený (italsky Il passato prossimo) je nejvíce používaný minulý čas v italském jazyce. Tvoří se tak, že použijeme sloveso AVERE nebo ESSERE v přítomném čase a minulé příčestí významového slovesa.

Použití:

– chceme-li vyjádřit děj v nedávné minulosti a s vyjádřením přesného časového období – Lunedì, alle 4:25, ieri ecc. (př. Ieri ho parlato con Lucia.)
– chceme-li vyjádřit dva a více dějů, které po sobě následovaly v minulosti (př. Ho lavato i piatti e poi ho parlato con mia sorella.)
– chceme-li vyjádřit děj, který skončil v časovém období, které se stále váže k přítomnosti; časová období ještě neuplynula – oggi, questa settimana, stasera, quest’anno ecc. (př. Oggi ho parlato con lei. Quest’anno abbiamo trascorso le vacanze a Praga.)

U významových sloves “odtrhneme” koncovku “-are, -ere, -ire” a nahradíme ji koncovkami “-ato, -uto, -ito”. Koncovky “odtrháváme” ve všech osobách. Pro lepší přehlednost se podívejte na tabulku níže:

PARLARE (přít. čas.)PARLARE (passato prossimo)
ioparloho parlato
tuparlihai parlato
lui, lei, Leiparlaha parlato
noiparliamoabbiamo parlato
voiparlateavete parlato
loroparlanohanno parlato

Odtrhnutím koncovek slovesa “parlare” nám vznikne základ tohoto slova. Tedy “parl”. Pro slovesa končící na -ARE použijeme koncovku -ATO. Používáme-li pomocné sloveso AVERE, je tato koncovka neměnná (pokud se nejedná o shodu s předmětem přímým ve 4. pádě – o tom ale více níže). Pro slovesa končící na -ERE pak použijeme koncovku -UTO a pro sloves akončící ne -IRE použijeme koncovku -ITO.

parlAREparlATO
sapEREsapUTO
capIREcapITO

Zápor a nepřízvučná osobní zájmena v minulém čase:

Stojí vždy před pomocným slovesem:
Io non ho parlato con Lucia. (Nemluvil jsem s Lucií.)
Non ho avuto la borsa. (Neměla jsem kabelku.)
Non l’ho visto. (Nevidel jsem ho.)
L’ho visto oggi. (Viděl jsem ho dnes.)

Ke zkrácení dochází pouze při použití pomocného slovesa a jen v jednotném čísle.

Příslovce v minulém čase:

Krátká příslovce typu ANCORA, APPENA, GIÀ, MAI, MOLTO, SPESSO, PIÙ apod. stojí většinou mezi pomocným slovesem a příčestím minulým.
– Non gli ho ancora scritto. (Ještě jsem mu nenapsal.)
– Non sono mai stato in Germania. (Nikdy jsem nebyl v Německu.)
– Abbiamo spesso parlato di lei. (Často jsme o ní mluvili.)

Modální slovesa v minulém čase:

Použijeme-li v minulém čase složeném modální sloveso DOVERE, POTERE a VOLERE, tak použijeme pomocné sloveso (avere nebo essere) podle významového slovesa, poté dáme modální sloveso do minulého tvaru a významové sloveso pak bude v infinitivu.

HO POTUTO PAGARE. (ho = protože pagare má pomocné sloveso avere; potuto – minulý tvar od slovesa potere; pagare – infinitiv významového slovesa)

Pozor! Pojí-li se významové sloveso s essere, musíme u modálního slovesa změnit koncovku podle osob(y) – dovuto/dovuta/dovuti/dovute atd.

Povinná shoda s předmětem přímým (ve 4. pádě):

Při použití pomocného slovesa AVERE v minulém čase může předcházet před slovesem shoda s předmětem přímým (4. pád). Příčestí se pak shoduje s předmětem v rodě a v čísle.
Ti ho visto. (Viděl jsem tě) – muže
Ti ho vista. (Viděl jsem tě) – ženu
Vi ho visti. (Viděl jsem vás) – muže
Vi ho viste. (Viděl jsem vás) – ženy

Kdy použít pomocné sloveso AVERE a kdy ESSERE v minulém čase:

AVERE

Se slovesem AVERE (mít) se pojí 90% italských sloves. Zpravidla se nemění v rodě a čísle (nejedná-li se o shodu s předmětem přímým).

1. Některá slovesa pohybu*
camminare (ho camminato), ballare (ho ballato), correre (ho corso), viaggiare (ho viaggiato), lavorare (ho lavorato), girare (ho girato), passeggiare (ho passeggiato), nuotare (ho nuotato)

2. Přechodná slovesa
– comprare, inviare, leggere, mangiare apod.

3. Se slovesem AVERE

ESSERE

Se slovesem ESSERE (být) se pojí 10% italských sloves. Vždy se mění v rodě a čísle. Jedná se o tyto případy:

  1. Slovesa pohybu
    – andare, arrivare, entrare, giungere, partire, ritornare, rientrare, salire, scendere, tornare, uscire, venire apod.
    Pozor výjimka*: camminare (ho camminato), ballare (ho ballato), correre (ho corso), viaggiare (ho viaggiato), lavorare (ho lavorato), girare (ho girato), passeggiare (ho passeggiato), nuotare (ho nuotato) – jedná se sice o pohyb, ale tyto slovesa mají jako pomocné sloveso avere

  2. Slovesa stavu (být na nějakém místě)
    – stare, restare, rimanere (sono stato/a pronto; sono stato/a a Praga apod.)

  3. Slovesa změny
    – crescere, dimagrire, diventare, ingrassare, morire, nascere, succedere apod.
    Io sono nata a Prostějov. Narodila jsem se v Prostějově. / Io sono cresciuta. Vyrostla jsem.

  4. Zvratná slovesa
    – alzarsi, amarsi, convincersi, dirsi, incontrarsi, lavarsi, sentirsi, svegliarsi, vedersi, vestirsi, trovarsi, apod.
    alzarsi – mi sono alzato (vstal jsem)
    amarsi – mi sono amato (miloval jsem se)
    convincersi – mi sono convinto (přesvědčil jsem se)
    dirsi – mi sono detto (řekl jsem si)
    incontrarsi – mi sono incontrato (potkat se)
    lavarsi – mi sono lavato (umyl jsem se)
    sentirsi – mi sono sentito (slyšel jsem se)
    svegliarsi – mi sono svegliato (probudil jsem se)
    vedersi – mi sono visto (viděl jsem se)

  5. Bezpředmětová slovesa (neosobní)
    – bastare, costare, durare, occorrere, piacere, riuscire, sembrare, servire, succedere apod.

  6. Se slovesem ESSERE

Bohužel, některá pravidelná slovesa se časují nepravidelně a naopak některá nepravidelná slovesa se časují pravidelně. Tuto část se budete muset naučit zpaměti. Není to ale tak těžké, jak to na první pohled vypadá. Tabulku nepravidelných sloves v minulém čase najdete zde.

Použití “avere” i “essere”

Některá slovesa se mohou používat jak s AVERE, tak s ESSERE. Jedná se např. o cambiare, cominciare, correre, finire, passare, salire, scendere a další. Mění se však význam celé věty:
– Gianna ha cambiato macchina. (Gianna změnila auto.)
– Gianna è cambiata ultimamente. (Giana se úplně změnila.)

Abbiamo passato un mese in montagna. (Strávili jsme měsíc na horách.)
Sono passate già due ore. (Už uplynuly dvě hodiny.)

Ho appena finito di studiare. (Právě jsem skončila studium.)
– La lezione è finita un’ora fa. (Lekce skončila před hodinou.)

V některých případech se naopak význam věty nezmění – např. piovere, vivere
– Due giorni fa ha piovuto. / Due giorni fa è piovuto. (= Před dvěma dny pršelo.)
– Vincenzo ha vissuto a Londra molti anni. / Vincenzo è vissuto a Londra molti anni. (= Vincenzo žil v Londýně mnoho let.)

* U pohybových sloves je rozhodující, jestli se jedná o pohyb nějakým směrem, který má cíl (použijeme essere) nebo který nemá cíl (použijeme avere).
– Il bambino è corso verso di me. (cíl) x Il bambino ha corso per il cortile. (bez cíle)


 

Minulý čas složený si můžete procvičit v krátkém testu zde.

Připravujeme pro vás další testy k procvičení. Nezapomeňte nás sledovat. Případně nám níže zašlete svůj e-mail, který slouží k odběru newsletteru (zasílan max. 1x týdně) a případné informaci ohledně nových testů či novinek na našem webu.

Sdílej na