Minulý čas složený (Il passato prossimo)

Minulý čas složený (Il passato prossimo)
Minulý čas složený (italsky Il passato prossimo) je nejvíce používaný minulý čas v italském jazyce. Tvoří se tak, že použijeme sloveso AVERE nebo ESSERE v přítomném čase a minulé příčestí významového slovesa.
Použití:
– chceme-li vyjádřit děj v nedávné minulosti a s vyjádřením přesného časového období – Lunedì, alle 4:25, ieri ecc. (př. Ieri ho parlato con Lucia.) |
– chceme-li vyjádřit dva a více dějů, které po sobě následovaly v minulosti (př. Ho lavato i piatti e poi ho parlato con mia sorella.) |
– chceme-li vyjádřit děj, který skončil v časovém období, které se stále váže k přítomnosti; časová období ještě neuplynula – oggi, questa settimana, stasera, quest’anno ecc. (př. Oggi ho parlato con lei. Quest’anno abbiamo trascorso le vacanze a Praga.) |
U významových sloves „odtrhneme“ koncovku „-are, -ere, -ire“ a nahradíme ji koncovkami „-ato, -uto, -ito“. Koncovky „odtrháváme“ ve všech osobách. Pro lepší přehlednost se podívejte na tabulku níže:
PARLARE (přít. čas.) | PARLARE (passato prossimo) | |
io | parlo | ho parlato |
tu | parli | hai parlato |
lui, lei, Lei | parla | ha parlato |
noi | parliamo | abbiamo parlato |
voi | parlate | avete parlato |
loro | parlano | hanno parlato |
Odtrhnutím koncovek slovesa „parlare“ nám vznikne základ tohoto slova. Tedy „parl“. Pro slovesa končící na -ARE použijeme koncovku -ATO. Používáme-li pomocné sloveso AVERE, je tato koncovka neměnná (pokud se nejedná o shodu s předmětem přímým ve 4. pádě – o tom ale více níže). Pro slovesa končící na -ERE pak použijeme koncovku -UTO a pro sloves akončící ne -IRE použijeme koncovku -ITO.
parlARE | parlATO |
sapERE | sapUTO |
capIRE | capITO |
Zápor a nepřízvučná osobní zájmena v minulém čase:
Stojí vždy před pomocným slovesem:
Io non ho parlato con Lucia. (Nemluvil jsem s Lucií.)
Non ho avuto la borsa. (Neměla jsem kabelku.)
Non l‘ho visto. (Nevidel jsem ho.)
L‘ho visto oggi. (Viděl jsem ho dnes.)
Ke zkrácení dochází pouze při použití pomocného slovesa a jen v jednotném čísle.
Příslovce v minulém čase:
Krátká příslovce typu ANCORA, APPENA, GIÀ, MAI, MOLTO, SPESSO, PIÙ apod. stojí většinou mezi pomocným slovesem a příčestím minulým.
– Non gli ho ancora scritto. (Ještě jsem mu nenapsal.)
– Non sono mai stato in Germania. (Nikdy jsem nebyl v Německu.)
– Abbiamo spesso parlato di lei. (Často jsme o ní mluvili.)
Modální slovesa v minulém čase:
Použijeme-li v minulém čase složeném modální sloveso DOVERE, POTERE a VOLERE, tak použijeme pomocné sloveso (avere nebo essere) podle významového slovesa, poté dáme modální sloveso do minulého tvaru a významové sloveso pak bude v infinitivu.
HO POTUTO PAGARE. (ho = protože pagare má pomocné sloveso avere; potuto – minulý tvar od slovesa potere; pagare – infinitiv významového slovesa)
Pozor! Pojí-li se významové sloveso s essere, musíme u modálního slovesa změnit koncovku podle osob(y) – dovuto/dovuta/dovuti/dovute atd.
Povinná shoda s předmětem přímým (ve 4. pádě):
Při použití pomocného slovesa AVERE v minulém čase může předcházet před slovesem shoda s předmětem přímým (4. pád). Příčestí se pak shoduje s předmětem v rodě a v čísle.
– Ti ho visto. (Viděl jsem tě) – muže
– Ti ho vista. (Viděl jsem tě) – ženu
– Vi ho visti. (Viděl jsem vás) – muže
– Vi ho viste. (Viděl jsem vás) – ženy
Kdy použít pomocné sloveso AVERE a kdy ESSERE v minulém čase:
AVERE
Se slovesem AVERE (mít) se pojí 90% italských sloves. Zpravidla se nemění v rodě a čísle (nejedná-li se o shodu s předmětem přímým).
1. Některá slovesa pohybu*
– camminare (ho camminato), ballare (ho ballato), correre (ho corso), viaggiare (ho viaggiato), lavorare (ho lavorato), girare (ho girato), passeggiare (ho passeggiato), nuotare (ho nuotato)
2. Přechodná slovesa
– comprare, inviare, leggere, mangiare apod.
3. Se slovesem AVERE
ESSERE
Se slovesem ESSERE (být) se pojí 10% italských sloves. Vždy se mění v rodě a čísle. Jedná se o tyto případy:
- Slovesa pohybu
– andare, arrivare, entrare, giungere, partire, ritornare, rientrare, salire, scendere, tornare, uscire, venire apod.
Pozor výjimka*: camminare (ho camminato), ballare (ho ballato), correre (ho corso), viaggiare (ho viaggiato), lavorare (ho lavorato), girare (ho girato), passeggiare (ho passeggiato), nuotare (ho nuotato) – jedná se sice o pohyb, ale tyto slovesa mají jako pomocné sloveso avere
- Slovesa stavu (být na nějakém místě)
– stare, restare, rimanere (sono stato/a pronto; sono stato/a a Praga apod.)
- Slovesa změny
– crescere, dimagrire, diventare, ingrassare, morire, nascere, succedere apod.
Io sono nata a Prostějov. Narodila jsem se v Prostějově. / Io sono cresciuta. Vyrostla jsem.
- Zvratná slovesa
– alzarsi, amarsi, convincersi, dirsi, incontrarsi, lavarsi, sentirsi, svegliarsi, vedersi, vestirsi, trovarsi, apod.
alzarsi – mi sono alzato (vstal jsem)
amarsi – mi sono amato (miloval jsem se)
convincersi – mi sono convinto (přesvědčil jsem se)
dirsi – mi sono detto (řekl jsem si)
incontrarsi – mi sono incontrato (potkat se)
lavarsi – mi sono lavato (umyl jsem se)
sentirsi – mi sono sentito (slyšel jsem se)
svegliarsi – mi sono svegliato (probudil jsem se)
vedersi – mi sono visto (viděl jsem se)
- Bezpředmětová slovesa (neosobní)
– bastare, costare, durare, occorrere, piacere, riuscire, sembrare, servire, succedere apod. - Se slovesem ESSERE
Bohužel, některá pravidelná slovesa se časují nepravidelně a naopak některá nepravidelná slovesa se časují pravidelně. Tuto část se budete muset naučit zpaměti. Není to ale tak těžké, jak to na první pohled vypadá. Tabulku nepravidelných sloves v minulém čase najdete zde.
Použití „avere“ i „essere“
Některá slovesa se mohou používat jak s AVERE, tak s ESSERE. Jedná se např. o cambiare, cominciare, correre, finire, passare, salire, scendere a další. Mění se však význam celé věty:
– Gianna ha cambiato macchina. (Gianna změnila auto.)
– Gianna è cambiata ultimamente. (Giana se úplně změnila.)
– Abbiamo passato un mese in montagna. (Strávili jsme měsíc na horách.)
– Sono passate già due ore. (Už uplynuly dvě hodiny.)
– Ho appena finito di studiare. (Právě jsem skončila studium.)
– La lezione è finita un’ora fa. (Lekce skončila před hodinou.)
V některých případech se naopak význam věty nezmění – např. piovere, vivere
– Due giorni fa ha piovuto. / Due giorni fa è piovuto. (= Před dvěma dny pršelo.)
– Vincenzo ha vissuto a Londra molti anni. / Vincenzo è vissuto a Londra molti anni. (= Vincenzo žil v Londýně mnoho let.)
* U pohybových sloves je rozhodující, jestli se jedná o pohyb nějakým směrem, který má cíl (použijeme essere) nebo který nemá cíl (použijeme avere).
– Il bambino è corso verso di me. (cíl) x Il bambino ha corso per il cortile. (bez cíle)
Minulý čas složený si můžete procvičit v krátkém testu zde.
Časování italských nepravidelných sloves v minulém čase najdete zde.
Novinka: Další testy k procvičení naleznete zde.
Nezapomeňte nás také sledovat na našem facebooku.